Červenec 2008

Životní zkušenosti

30. července 2008 v 21:45 | Šárka |  O dětech
Přikutálela jsem ho včera večer a pro obsazenost ledničky tímto ovocem, byl provizorně umístěn za jídelní stůl do rohu. MELOUN. Daníkovo oblíbené ovoce. Dnes dopoledne ho tam mrňous objevil. A asi se rozhodl, že už je dost velký na to, aby se musel ptát, kdy že se ta sladká, růžová věc bude jíst. Zašmátral v příborovém šuplíku (já odtamtud lovím nože, ale jsou "o patro níž")a potichoučku se odebral do příslušného rohu. Odhalit ho nebylo vůbec těžké. Po chvíli totiž následoval srdceryvný řev. Jeden by si myslel, že si ten šestikilový meloun hodil na nohu, ale chyba lávky. Zjistil, že plastovou lžičkou se do něj prostě nedostane a hodně ho to zklamalo. Do melounů se prostě nejen nevidí....

Připravenost na nočník

28. července 2008 v 13:34 | Šárka |  O dětech
Téma posledních týdnů. Tedy ne mých - já na to z vysoka..... Ale story o tom, kdy které dítě už bylo bez plen jsou čím dál častější, přeci jen Daník stárne a pleny má pořád. Našla jsem odborný článek a nad ním v rámečku "Známky připravenosti na nočník". Musím konstatovat, že Dan je nevykazuje. Minulý týden po návratu ze ZOO, když jsem ho vybalila a nechala proběhnout jen tak, aby větral, odešel si hrát do stanů a následně do tunelu mezi nimi. Koukala jsem na něj, jak si v tom tunelu spokojeně sedí, byla vidět hlavička, která se tam hýbala, zjevně ho něco v tunelu zaujalo. Byla jsem pyšná matka, jak si pěkně vystačí i když s sebou žádné hračky nemá. Po chvíli se boule v tunelu dala do pohybu, takže jsem si na něj počkala před stanem, abych ho rovnou zase zabalila. Vylezl ven a v ručičce něco nese. Je sbírání bobků, které se povedlo udělat v tunelu a jejich přeprava ven, směrem k překvapené matce známkou připravenosti na nočník? V rámečku o tom nebylo ani slovo....

Outdoorový intelektuál

28. července 2008 v 13:22 | Šárka |  O dětech
Tohle je článek speciálně pro tetu Fazoli. Vím, že ona už svého outdoorového intelektuála našla, ale třeba bude časem vědět o někom, kdo bude taky hledat. Jednoho mám doma! Nejenže by na zahradě klidně i spal, horoleze všude, kde se dá, ale hlavně - ve svých 18 měsících má ve slovníku slova jako "číst", "knížka" a taky pohádka. Takže Fazol, píchni si do mapy vlaječku, bydlí TADY.

X v jednom

28. července 2008 v 13:10 | Šárka |  O dětech
Znáte to - hitem posledních let se staly výrobky typu 2,3,4 a víc v jednom. Naprosto upřímně - ne všechny podobné vymoženosti mě nadchly (může něco mýt vlasy a zároveň opečovávat, prát a avivážovat?? ), ale přiznám, že existovat krabice, která by po naplnění umyla nádobí, vyprala prádlo, vyžehlila, vyluxovala, zametla, vytřela a umyla okna, určitě jí nabídnu koutek k ubytování. Co je ale trochu záludnější - podobným směrem se vyvíjí i řeč našeho juniora. Pro více předmětů má jedno slovo. Brm je auto, ale i pití, mí je míč, ale taky "moje", ton je strom a slon, občas je náročné rozlišit, co zrovna má na mysli a nemusím říkat, že mé váhání ho poměrně štve a dává to najevo. Co ale trochu štve mě je to, že díky těm jeho x v jednom mi utekla TA CHVÍLE. Dávno umí pojmenovat všechny členy rodiny, jednoho ale stále ne - sebe. Až o víkendu jsem zjistila, že jsem na omylu. On umí říct DAN. Jenže ještě dříve uměl "dá" a tak si jeho opožděná matka pořád říká, že něco chce a vůbec jí nenapadlo, že jeho "DÁ" má také víc významů. Takže hurá!! Už umí svoje jméno. Nemohu sloužit přesným datem, ale za pár let bude pro popis, kdy že se to naučil bohatě stačit " v roce a půl"

Ekologická sekačka

28. července 2008 v 12:54 | Šárka |  Ze života
Když jsme byli před dvěma lety v ZOO, Jardu zaujaly zejména želvy. Byly obrovské, pomaloučku se šinuly po trávě a spásaly ji. Dá se vlastně i o želvě říct, že se pase? Jardu zaujala myšlenka, vypustit pár takových želv na zahradu a mít postaráno o travní údržbu. Rozmluvila jsem mu to - když pominu "zanedbatelnou" finanční stránku věci , "rychlost" s jakou se želvy po trávníku pohybují má do závratné na hony daleko, takže by se mohlo stát, že bychom ty naše "sekačky" postupem doby v trávě po pas nenašli. Otázka bezpracné sekačky se ale dostala na přetřes i letos. Bratranec má pozemek nad námi a travní porost dorostl takové výšky, že se v něm ztratí vzrostlá srna i s mláďaty, o želvách ani nemluvě. A co teprve Daník. I na neekologickou sekačku velké sousto, takže logicky vyvstala nerudovská otázka - Co s ní? Naštěstí bydlíme na vesnici, takže řešení bylo poměrně elegantní. Pozemek se ohraničil a vypustili se na něj - KONĚ. Po 14 dnech mohu konstatovat, že to nebyl špatný nápad. Co nespásli, to zdupali, takže najednou zase máme výhled nahoru. Řešení ekologické, ekonomické, sice to tam lehce "prohnojili", ale pokud se bude díky tomu trávě dařit lépe než před tím, nic nebrání tomu, ekologicky sekat znovu. Má to jedinou vadu - u baráku s pěstěnou zahradou, záhonky, stromky apod. je to řešení nepoužitelné. Takže nám zbývají asi fakt ty želvy.

Zákon schválnosti

28. července 2008 v 12:37 | Šárka |  Ze života
Tak máme po dovolené. Lépe řečeno - náš taťka má po dovolené. Počasí bylo nic moc, při pohledu z okna mě většinu dní napadaly samé filmové hlášky ( "a chčije a chčije" případně "tento způsob léta zdá se mi býti...." ). Našli jsme, pravda, pěkný den na návštěvu ZOO bez nutnosti tahat deštník a podzimní bundu, ale čekali jsme takových dnů víc. Jak se tak říká - člověk míní, příroda mění. Ovšem třeba právě dnes je počasí přímo ukázkové. Má to jen jedinou vadu - taťka už zase maká. Neříká se tomu zákon schválnosti?

Proč se vyplatí číst návody ke spotřebičům

1. července 2008 v 15:43 | Šárka |  Ze života
Vlastním novou pračku. Tedy - novou už dva roky. Je téměř dokonalá, v mých očích dlouho měla jedinou chybu - když spustím program, nemůžu přidat další prádlo, Božka začíná znovu od začátku. Pro někoho zvyklého na pračku s vrchním plněním a tedy neustále průběžně doplňujícího další a další hadříky příslušné barvy docela neštěstí. Nezbylo mi nic jiného, než se postupně vypracovat do té míry, aby doplňování nebylo třeba, i když přiznám, že úplně dokonalá prostě nejsem. Zlom přišel, když se o naši Božku začal zajímat Daník. Vesele si točil knoflíkem na programování a já si vzpomněla na dětský zámek, kterým by pračka měla disponovat. Opravdu ho má. Daník sice knoflíkem může kroutit pořád, ale když ho vrátím zpět, Božka začne přesně tam, kde přestala. A že začne tam, kde přestala i když ji na chvíli vypnu a přidám nějaký další hadřík, nemusím asi ani říkat. Kdybych četla návody, mohla jsem se zdokonalovat v úplně jiných dovednostech, než důsledné shromažďování prádla k vyprání. Jak se tak říká - chybama se člověk učí.

Prázdninová spisovatelka

1. července 2008 v 15:21 | Šárka |  Ze života
Mám prostoje....
To asi nejde přehlédnout. Pro spoustu jiné práce nestíhám psát. Budiž mi přičteno k dobru, že je to práce prospěšná a její výsledky, doufám, budou brzy vidět. Když se podíváme na publikované články, je vidět, že jsem prázdninová spisovatelka. A protože máme 1.července, jsem zase tady. Ať žijou prázdniny!